Několik zajímavostí o trati, vozidlech i Osoblažsku

---

Největší a nejvýkonnější úzkorozchodná parní lokomotiva

Parní lokomotiva “Malý štokr” U57.001 je už od pohledu krásný a velice zajímavý stroj. Není tedy divu, že se honosí hned několika tituly.

1. U57.001 je nejsilnější parní lokomotiva, která jezdila po úzkorozchodných tratích v bývalém Československu. Lokomotivy, které na československých úzkokolejkách jezdily v pravidelném provozu, měly výkon nanejvýš poloviční. Výjimkou bylo pouze krátké období let 1944 – 45, kdy zajížděly na dráhu Frýdlant – Heřmanice výkonnější lokomotivy řady VII K z německého Zittau.
2. Ani v Evropě k ní na tomto rozchodu nenajdete velkou konkurenci. Svým výkonem ji předčily pouze zmiňované “pětikoláky” řady VII K jezdící dodnes na saských úzkokolejkách a od nich odvozené lokomotivy pro bulharské železnice.
3. Vyrobeno bylo pouze 6 kusů tohoto typu v roce 1949. Naše U57.001 je první vyrobená a jediná dnes provozuschopná.
4. Na osoblažské úzkokolejce nebyly nikdy v provozu parní lokomotivy domácí výroby. V pravidelném parním provozu se zde objevily lokomotivy rakouské a německé výroby, v novodobém parním provozu ještě lokomotiva rumunská. U57.001, vyrobená ve Škodě Plzeň, je tak první českou parní lokomotivou jezdící na Osoblažce. Dnes se navíc jedná o jedinou českou lokomotivu rozchodu 760 mm v České republice.
5. Na úzkokolejkách rozchodu 760 mm bývalých Československých drah nebyly také nikdy k vidění parní lokomotivy s vlečným tendrem (zvláštním vagónkem na uhlí a vodu). První taková se objevila v Jindřichově Hradci až v roce 2007. Druhou lokomotivou s tendrem, první na Osoblažce, byl právě náš “Malý štokr” v roce 2009.

Nejstarší úzkokolejka v Českém Slezsku, za vznik vděčí Moravě

Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Zajímavostí také je, že ač se úzkokolejka nachází územně v Českém Slezsku, tak za její vznik můžeme děkovat moravskému zemskému sněmu. Ptáte se proč?

Celé území Osoblažska bylo mezi léty 1182 až 1948 ve správě Moravy (popřípadě ve společné Moravskoslezské správě) v rámci tzv. Moravských enkláv ve Slezsku. Na tomto území platily moravské zákony, daně byly odváděny na Moravu a enklávy měli své zástupce např. v moravském zemském sněmu. Vedle toho zde ovšem platily v menší míře i slezské zákony. Enklávy byly navíc od roku 1783 spravované sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.

Jakou má tedy Morava spojitost s úzkokolejkou? Moravský zemský sněm, ve kterém seděli i zástupci z Osoblažska, v roce 1896 schválil vládní subvenci ve výši 278 tisíc zlatých a sám ještě přidal 237 tisíc zlatých, díky kterým mohlo být započato s výstavbou úzkokolejky do Osoblahy.

Nejmenší oblouk v síti Správy železnic

Nedaleko za Třemešnou, za vrcholem prvního stoupání, začne vlak nápadně zpomalovat. Dojel do kilometru 2.2, do místa, kde je dovolená rychlost pouze 20 km/h. Nachází se zde totiž nejprudší oblouk na českých veřejných železnicích o poloměru pouhých 75 m. Po průjezdu tímto místem, doprovázeném pištěním kol, vlak opět zrychlí na svých obvyklých 30 a následně 40 km/h.

V Horních Povelicích bývala nejkratší manipulační kolej v síti Správy železnic

Až do srpna roku 2008 byla zastávka Horní Povelice zastávkou s nákladištěm. Odbočovala zde manipulační kolej o délce postačující na odstavení jednoho vagónu a pyšnila se tak titulem nejkratší manipulační koleje na síti Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic).

Plán na prodloužení trati do Polska

Existují plány na prodloužení trati z Osoblahy za hranice do polské stanice Racławice Śląskie. Novostavba by z větší části využila těleso stávající, dnes již neprovozované tratě Głubczyce – Racławice Śląskie. Je třeba postavit pouze asi 3 km dlouhou spojku z Osoblahy k polské obci Sciborzyce Małe. Úzkokolejka by se tím prodloužila o dalších 9 km a stala by se jednou ze dvou mezinárodních tratí o rozchodu 760 mm. Atraktivitu by také zvýšil dlouhý příhradový most s horní mostovkou překračující u Racławic řeku Osoblahu.

První světly chráněný úzkorozchodný přejezd v ČR

Mezi Třemešnou a Liptaní se trať kříží se silnicí I/57. Poté, co byl v roce 2002 otevřen nedaleký hraniční přechod Bartultovice/Trzebina a původní silnice II. třídy Krnov – Vysoká se stala silnicí I. třídy s republikovým významem, narostl na silnici provoz a to převážně kamionů i díky neomezené tonáži přechodu. V roce 2004 byl proto přejezd vybaven přejezdovým zabezpečovacím zařízením jako první na úzkém rozchodu v České republice. O svou jedinečnost přišel tento přejezd v roce 2009, kdy byly zřízeny 3 světelné přejezdy na úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec – Obrataň v okolí obce Černovice.

Nejstarší vůz na trati

Pivní vagón se pyšní titulem nejstaršího vozidla na trati. Kuriózní je, že vagón je o tři roky starší, než samotná trať. Původní zavřený vůz byl vyroben v Rumunsku už v roce 1895. Do podoby občerstvovacího vozu byl přestavěn o 110 let později, v roce 2005.

Motorové lokomotivy na trati

Lokomotivy řady 705.9 jsou vyrobeny v roce 1958 a na Osoblažské úzkokolejce tak pracují nepřetržitě téměř 60 let. Dnes se jedná o nejstarší pravidelně provozované motorové lokomotivy v Česku a na Slovensku.

Motorová lokomotiva “Faur” TU38.001 je jediná svého typu v Česku a na Slovensku. Ač je vyrobená v roce 1977, na Osoblažské úzkokolejce se objevila až v roce 2006, aby pomáhala s výletními vlaky Slezských zemských drah.

Depa v Třemešné a v Osoblaze

Mezi budovami výtopen v Třemešné a v Osoblaze je rozdíl 110 let. Osoblažská výtopna byla postavena při stavbě trati v roce 1898. Výtopna v Třemešné byla postavena pro potřeby SZD v roce 2008.

Úzkokolejkou se svezli významní činitelé kraje i státu

Úzkokolejka se od začátku tisíciletí profiluje jako nejvýznamnější turistická atrakce jinak ospalého a nezaměstnaností se trápícího Osoblažska. Významnou roli v tomto hraje Moravskoslezský kraj, který úzkokolejku významně podporuje. Jízdu parním vlakem proto zatím nevynechal ani jeden z hejtmanů.

Při 105. výročí dráhy se 28. června 2003 vlakem svezl Evžen Tošenovský (hejtmanem 2000-2008). V roce 2009 poctil Osoblažku 23. května svou návštěvou Jaroslav Palas (hejtmanem 2008-2012). 11. listopadu 2014 přijel na úzkokolejku Miroslav Novák (hejtmanem 2012-2016) a nakonec 8. května 2017 se projel parním vlakem i Ivo Vondrák (hejtmanem od roku 2016).

Nejvýznamnější návštěva se na Osoblažské úzkokolejce objevila 11. listopadu 2014. Speciálním vlakem se zde svezl sám prezident České Republiky Miloš Zeman. Společně s hejtmanem Novákem a senátorem Palasem (senátorem 2010-2016) v parním vlaku řešili s místními lidmi sociální podnikání na Osoblažsku.

Jako další poctili úzkokolejku svou návštěvou poslanec Poslanecké sněmovny PČR Ladislav Velebný (poslancem 2009-2017) v rámci celokrajské akce FAJNÉ LÉTO, která se konala 9. července 2016 a Ladislav Václavec (senátorem od roku 2016) senátor Senátu PČR, který se parním vlakem svezl 8. května 2016 před zvolením do své funkce.

Krom vysokých státních a krajských činitelů jízdu parním vlakem po úzkokolejce absolvovali od roku 2004 i desítky starostů a zastupitelů z celého okresu Bruntál.

---

Podle Osoblahy se jmenuje světoznámý loupežník

Hotzenplotz – libozvučný německý název Osoblahy, konečné stanice naší dráhy, okouzlil německého spisovatele Otfrieda Preusslera k pojmenování svého loupežníka. Der Räuber Hotzenplotz – česky Loupežník Hotzenplotz je jméno pro potrhlého loupežníka, kterého zná celý svět. U nás si ale cestu k dětem teprve hledá.

Na sklonku roku 2014 loupežník s počeštělým názvem Hocenploc vtrhl i na pulty českých knihkupectví. „Beru si, co se mi líbí, proto mě všichni znají” je nejznámější hláška, kterou se loupežník Hocenploc proslavil. K jeho nejtěžším zločinům patří krádež mlýnku na kávu. Babičce, která oplakává mlýnek, přispěchají na pomoc Kasperl, který se v češtině změnil na Kašpárka, a Seppel, kterému překladatelka Petra Honsová dala jméno Pepík. Knížku hledejte u svého knihkupce.