Další přírodní zajímavosti

Přírodní útvary, které jsou na Osoblažsku jedinečným seskupením pseudokrasových útvarů, patří mezi nejzajímavější v této části Moravskoslezského kraje.

Matějovická jeskyně  

Je pseudokrasová pískovcová jeskyně, která je opředena mnoha pověstmi. Nazývána je též Venušina, Fénixova či Jeskyně víl.

Leží skryta v zajímavém a téměř nedotčeném údolí řeky Hrozové (někdy též nazývané Trója) úplně mimo všechny značené turistické cíle a zajímavosti a pokud budete ostražití, můžete v okolí jeskyně potkat vílu Venuši, kterak drží za ruku malého chlapce, syna Gertrudy, manželky dávného vlastníka hradu Fulštejn – Herborta z Fulmu, která kdysi v těžkých časech neuposlechla Venušiných rad a díky své netrpělivosti  syna nadobro ztratila.

Samotnou jeskyni pak bylo poměrně těžké najít, nicméně nakonec to není tak složité a hlavně při hledání se aspoň pobavíte a zažijete nějaké to dobrodružství. Pří výjezdu z Matějovic, které patří pod obec Rusín, se dejte první polní cestou nacházející se po pravé straně. Po této „polňačce“ se vydejte až do lesa, kam dojdete ke dvěma malým kouzelným rybníčkům, jež jsou plné zajímavých organismů – je zde např. houbovec houba rybniční (Spongila lacustris), plž plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis), létala zde i šídla a šidélka různých druhů a nacházel se zde i vodní hmyz např. jehlanka válcovitá (Ranatra linearis) a také u nás nejhojnější vodní druh kroužkovce hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata). Samotnou jeskyni pak najdete, až když se vydáte nalevo od rybníčků do hloubi lesa rostoucím v mírném kopcovitém terénu.

Jeskyně byla vytvořena mechanickými a erozními procesy v měkkém křídovém vápencovém pískovci a její okolí bylo obydleno již v mladší době kamenné, což dokládají nálezy odštěpků pazourků. V blízkosti jeskyně se také v minulosti těžil štěrk.

Původní vchod do jeskyně byl zavalen a proto byl v roce 1884 vyhotoven dnešní poměrné úzký průchod, který je součásti jednoho z pseudokrasových závrtů. Za ním se ovšem otevírá nečekaně velký jeskynní prostor – 16 x 5 m s výškou stropu okolo 3 – 4 metrů, tzn. že se v jeskyni v klidu můžete i postavit. Vedle vchodu se nachází i pískovcová stěna s malým skalním převisem, kterou pravděpodobně uvidíte dřív než si všimnete samotného vchodu do jeskyně.

Tato jeskyně je chráněna pouze obecně právním předpisem, nemá žádný konkrétní statut právní ochrany, přesto však stojí za návštěvu a pozornost.

Závrty

Obecně jsou závrty krasové útvary vzniklé rozpuštěním, sesutím či odplavením horniny směrem do podzemí kdy vzniká tzv. deprese nebo-li sníženina. Tyto prohlubně se vyskytují především v okolí krasových oblastí, např. v Moravském krasu.

Ovšem závrty v Matějovicích nevznikly klasickými krasovými procesy nýbrž roztrušováním a odnosem svrchnokřídových pískovců a jsou proto označovány jako závrty sufózní. O to více jsou tedy zajímavější a vzácnější, stejně jako přilehlá jeskyně.

Nacházejí se porůznu na pravém svahu údolí řeky Hrozová (někdy též nazývané Trója), tedy v blízkém okolí Matějovické jeskyně, k níž je cesta popsaná výše.